DAVID BALAJKA

Rodinný dům Kyje

  • 2020

Umístění převážně samostatně stojících dvoupodlažních domů v této lokalitě pražských Kyjí vychází z principů zahradního města. Domy jsou odsazeny o několik metrů od ulice a člení své pozemky na dvě části – přední, veřejnější, reprezentativní a zadní, klidnější, soukromější část. Navržený dům tyto principy respektuje, svým objemem odpovídá okolním stavbám a navazuje na stavební čáru sousedního domu. Dům je umístěn na odděleném pozemku, který byl původně částí zahrady rodičů stavebníka.

Rodinný dům je navržen s důrazem na hladké provozní řešení, efektivní využití prostoru, přiměřenou cenu a jednoduchý současný vzhled, který dobře zapadne do své lokality. Kompaktní dvoupodlažní stavbu s plochou střechou ukončuje výrazná atiková římsa, fasáda je jemně členěna meziokenními pásy. Přízemí  se více otevírá do zahrady francouzskými okny, horní patro je intimnější s menšími okny se sníženým parapetem.

 

Pobočka městské knihovny v Olomouci

  • 2020
  • architektonická soutěž

Nová pobočka knihovny v Trnkově ulici využívá stávající nevyužitý objekt sídlištní kotelny, který rozšiřuje o dostavbu. Nová knihovna nabízí otevřený, atraktivní, demokratický prostor pro vzdělávání, setkávání a trávení volného času. Díky jednopodlažnímu řešení jsou veškeré prostory snadno dostupné, přehledné, bezpečné, bezbariérové a umožňují jednoduchou údržbu. Na střeše vzniká čtenářská zahrada, která vytváří novou kvalitu veřejného prostoru uprostřed sídlištní zeleně.

Socha svaté Ludmily

  • 2020
  • 3. místo ve veřejné soutěži

Nová socha svaté Ludmily na mělnické akropoli připomíná tuto významnou osobnost raných českých dějin. Navíc má za cíl zlepšovat celkovou estetickou kvalitu veřejného prostoru a zvyšovat jeho diverzitu, vnášet do veřejného prostoru moment překvapení, interaktivity a drobný detail.

Navrhovaná socha se skládá ze dvou prvků – abstrahované postavy a zářícího skleněného disku. Tyto dva prvky v sobě zahrnují několik symbolických významů:

  • postava svaté Ludmily, patronky matek a babiček, se sklání nad jedním ze svých potomků, jichž řadu vychovávala, kteří vnášeli světlo do jejího života a stali se zářícími osobnostmi českých ději
  • Ludmila, která měla významný vliv na šíření křesťanství v českých zemích, přináší světlo víry v dobách středověkého temna
  • postava svou formou smyčky odkazuje k zavraždění svaté Ludmily uškrcením lanem nebo jejím vlastním šátkem

Socha se v rámci řešeného území přirozeně otáčí k hlavnímu směru pohybu. Její přitažlivost zvyšuje interaktivita – když se někdo přiblíží, vzroste intenzita osvětlení. Divák se tak může stát na chvíli součástí díla, symbolicky tím, nad kým drží patronka české země ochranou ruku.

Revitalizace náměstí v Tišnově

  • 2020
  • autorský tým - David Balajka, Marek Macejko
  • 3. místo v architektonické soutěži

Cílem revitalizace náměstí Míru je vytvoření prostoru bezpečného, přehledného, příjemného, pohodlného a reprezentativního. Prostoru, který bude přirozeným těžištěm městského života, poskytne plochu pro konání různorodých akcí, bude k pobývání lákat obyvatele i návštěvníky Tišnova a podpoří obchodní využití parteru budov. Nabídne jasně definovaný městský veřejný prostor, který je protiváhou revitalizovaných přírodních parků pod kostelem.

Náměstí Míru tvoří po celou dobu vývoje města centrální veřejný prostor Tišnova, jehož kvality v současné době oslabuje nadměrné množství ploch vyčleněných pro automobilovou dopravu (včetně parkování), výškový zlom s neuspořádanou zelení na jižní a východní hraně a velké množství bariér pro pohyb pěších (výškové rozdíly, úzké chodníky, nedostatek míst pro přecházení vozovky, rozbitý povrch centrální části náměstí). Hlavním cílem návrhu je obnovit jednotnou, dobře prostupnou plochu celého náměstí, upřednostnit pohyb chodců, snížit zatížení náměstí dopravu, eliminovat kolizní místa a zlepšit celkovou přehlednost prostoru.

Díky přesunu severojižní vozovky dále od středu náměstí a zrušení komunikace před radnicí získává tento univerzální centrální prostor téměř dvojnásobnou plochu oproti současnému stavu, historická kašna se stává opět jedním z přirozených těžišť prostoru a dominantní budova radnice je více propojena s děním na náměstí.

Rekonstrukce krematoria v Ostravě

  • 2020
  • veřejná architektonická soutěž

Cílem návrhu je kromě zkvalitnění prostředí pro návštěvníky, adaptace provozních vazeb a zlepšení technických parametrů opláštění také přívětivější působení krematoria v rámci celého hřbitova, zapojení provozního dvora a zázemí do celkového řešení stavby a vytvoření kompaktního jednotného vzhledu budovy, který zahrne všechny přístavby do jednoho celku.

Návrh respektuje původní kompoziční působení dvou dominantních vertikálních hmot. Všechny přízemní horizontální části budovy včetně nového zázemí pro návštěvníky a provozní dvůr obíhá nová zeď se sloupořadím. Ta má několik funkcí: sjednocuje vzhled stavby s jejími přístavbami, mírou otevřenosti navádí návštěvníky přirozeně k hlavnímu vstupu, vytváří neprůhledné ohraničení provozního dvora jako náhradu za nevhodný plechový plot, jasně definuje areál krematoria v prostoru celého hřbitova a slouží jako slunolam bránící přehřívání vstupní haly a kanceláří.

Vstupní prostory Ministerstva průmyslu a obchodu

  • 2019
  • otevřená architektonická soutěž

Cílem úprav vstupního vestibulu a předprostoru historické budovy Ministerstva průmyslu a obchodu je vytvoření reprezentativního vstupu do významné státní instituce. Vstupu, který bude plnit nové provozní požadavky, bude současnou architektonickou vrstvou a větší otevřeností dávat zaměstnancům i návštěvníkům signál, že ministerstvo je institucí přístupnou, vstřícnou a reflektující vývoj společnosti.

Sídlo firmy Lasvit

  • 2019
  • návrh a projekt vznikl v kanceláři ov-a
  • autorský tým - Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, David Balajka, Anna Schneiderová
  • fotografie - Tomáš Souček

Palackého náměstí v Novém Boru nese atmosféru rychlého rozmachu města a sklářského řemesla během 19. století. Domy na náměstí a v přilehlých ulicích mají jednotný výraz, dvoupodlažní solidní hmoty s valbovými střechami a s hřebeny podél ulice. Návrh současnou formou interpretuje typický dvoupodlažní sklářský dům, doplňuje dva původní památkově chráněné objekty o dva nové domy a vytváří celistvý areál s vnitřním dvorem. Architektura místa zrcadlí silnou tradici sklářství, na kterou navazuje práce a design firmy Lasvit. Navržené novostavby si zachovávají proporce historických staveb.

Rekonstrukce a dostavba kina v České Kamenici

  • 2019
  • otevřená architektonická soutěž

Cílem návrhu je revitalizace kina, tak aby se mohlo znovu stát jedním z kulturních center města, poskytovalo neformální prostor pro žáky základní školy a zázemí pro různorodé kulturní akce. Hlavním principem je lepší provázání kavárny, foyer, kinosálu a zahrady bez bariér. Byty v horních patrech jsou modernizovány. Citlivě renovovaný historický dům u Palackého ulice a pragmaticky obnovený kinosál propojuje nenápadná dostavba ve dvoře.

Návrh usiluje o lepší propojení foyer a kinokavárny s kinosálem a zahradou s ohledem na pohodlné bezbariérové užívání všemi skupinami návštěvníků a variabilní využití. Základním rozhodnutím je přemístění domovního schodiště do bytů a nahrazení dvorní přístavby novou dostavbou. Tyto výrazné zásahy přinášejí řadu pozitiv – velkorysý prostor kavárny otevřený do zahrady, bezbariérový vstup a přístup do všech veřejných prostor a jasné vazby mezi jednotlivými provozy.

Kavárna V Zahradě

  • 2018
  • návrh a projekt vznikl v kanceláři ov-a
  • autorský tým - Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Anna Schneiderová, David Balajka
  • fotografie - Petr Polák

Adaptace rozestavěného prostoru v přízemí a suterénu činžovního domu na náměstí Bratří Synků na provoz kavárny má za cíl vytvořit útulný světlý současný interiér, který nabídne zároveň klidné venkovní sezení ve vnitrobloku.

Dispoziční řešení je v zásadě zachováno z původního stavu. Ve vstupním podlaží se nachází hlavní část kavárny nabízející různé formy posezení. V první místnosti jsou po levé straně navrženy vyšší stolky s barovými židlemi pro rychlejší konzumaci nápojů či občerstvení. Po pravé straně je navrženo klasické kavárenské posezení s vysokou čalouněnou lavicí a jídelními židlemi. Dále v prostoru se nachází bar, který je i s nabídkou dezertů dobře viditelný již od vstupu. Druhá místnost rovněž s lavicí a s pohodlnými nízkými křesly pak pobízí k delšímu pobytu. Za rozšířenými prosklenými dveřmi je nová zimní zahrada, přes kterou lze projít až do zvýšené zahrady ve vnitrobloku. Zahrada poskytuje tiché posezení mezi květinami a kvetoucími keři oddělené od ruchu města na náměstí Bratří Synků.

V suterénu se nachází dva samostatné salonky pro hosty, provozní zázemí a kuchyně pro přípravu občerstvení a zákusků, kterou s horním patrem propojuje malý výtah. Přístup do suterénu zajišťuje původní renovované kamenné schodiště.

Rodinný dům v Berouně

  • 2018
  • návrh a projekt vznikl v kanceláři ov-a
  • autorský tým - Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, David Balajka, Anna Schneiderová
  • foto - Tomáš Souček
  • návrh zahrady - Land05 - Martina Forejtová

Kompaktní dům navržený do stabilizované rezidenční zástavby nedaleko centra Berouna. Vila pro mladou rodinu nahrazuje původní dům ve špatném technickém stavu a svým objemem navazuje na měřítko okolních vilek z 30. let. Je umístěna ve stopě původního domu, v horní části prudce svažitého jižního pozemku, a těží tak z nádherných výhledů do údolí Berounky. Velkorysým prosklením na jih a východ se otevírá za sluncem a do zahrady. Na sever k blízkým sousedům a k ulici je fasáda kompaktní, jen s několika malými okny.

Z ulice se vstupuje po pár schodech do prostředního podlaží, kde je umístěn centrální obývací prostor s velkou jižní terasou. Z terasy se dá po venkovním schodišti vyjít přímo na zahradu. Do horního soukromého podlaží jsou umístěny 3 ložnice. Z každého pokoje lze vyjít ven na hluboké, dřevem opláštěné lodžie, které zajišťují intimitu ložnic. Spodní patro obsahuje garáž, technické zázemí a letní kuchyni, jejíž jižní prosklená stěna se dá zcela otevřít a propojit tak interiér se zahradou a bazénem.